resonance nukleární magnetická {3}
zkr. NMR, metoda vycházející ze sledování interakce atomových jader molekul s elektromagnetickým zářením v silném homogenním magnetickém poli. V biochemii se využívá zejména ke studiu prostorového uspořádání biopolymerů, především bílkovin. Její výhodou je možnost studia konformace bílkovin v roztoku a tím i sledování jejich konformační dynamiky, nevýhodou je skutečnost, že možnost určení prostorového uspořádání určité bílkoviny je omezeno její molekulovou hmotností (v současné době obvykle do 15 kDa).