též nevazebné interakce nebo slabé vazby, všechny meziatomové interakce jiné povahy než je kovalentní vazba, tedy zejména elektrostatické interakce, vodíkové vazby, van der Waalsovy interakce a hydrofobní interakce. Hrají v biochemii mimořádnou roli v dějích jako stabilisace prostorové struktury biopolymerů, interakce nejrůznějších molekul (enzym-substrát, enzym-efektor, receptor-hormon, antigen-protilátka apod.), při vzniku a stabilisaci nadmolekulových struktur (bílkoviny s kvarterní strukturou, multienzymové jednotky, nukleoproteiny, lipoproteiny, biologické membrány, cytoskelet, viry aj.). Díky kombinaci různých typů i počtu nekovalentních interakcí může výsledná energie vazby nabývat různých hodnot, od vazeb slabých až po vazby velmi silné, energií odpovídající vazbám kovalentním. Nekovalentní interakce mají nízké aktivační energie, proto jejich vznik a rozpad je za fysiologických podmínek vratný a nevyžaduje katalysátory.