bilirubin {4}
žlutooranžová látka, vznikající štěpením hemu, pocházejícím především z erythrocytů. Tvoří se hlavně ve slezině, odkud se uvolňuje do krevní plasmy, kde je vázán na sérový albumin. Z krve je vychytáván játry a přechází žlučí do střeva, kde je činností bakterií a dalšími reakcemi přeměněn na degradační produkty (viz barviva žlučová). Hromadění bilirubinu v krvi (hyperbilirubinemie) se projevuje žlutým zabarvením kůže, bělimy oka a sliznic (žloutenka neboli ikterus), což je známkou onemocnění jater, ucpání žlučových cest (obstrukční žloutenka) nebo zvýšeným rozpadem červených krvinek (hemolytické anemie). Fysiologicky se žloutenka objevuje u novorozenců. V krvi se vyskytuje též ve formě konjugátu s kyselinou glukuronovou (tzv. konjugovaný nebo esterifikovaný bilirubin).