vazba peptidová {1}
         vazba mezi dvěma molekulami aminokyselin, zvláštní typ sekundární amidové vazby. Vzhledem k velké elektronegativitě atomu kyslíku se volný elektronový pár na dusíkovém atomu přesunuje a vazba CO-NH získává částečně dvojný charakter; v bílkovinách a přirozených peptidech převažuje trans- uspořádání, pouze peptidová vazba, vycházející z iminokyseliny prolinu, bývá v cis-uspořádání. Peptidová vazba je i ve vodném prostředí stálá. Hydrolysuje in vitro při zvýšené teplotě v prostředí silné kyseliny nebo zásady; in vivo její hydrolysu katalysuje velké množství enzymů ze skupiny peptidas. Pro její synthesu ve vodném prostředí je zapotřebí nejdříve aktivovat karboxylovou skupinu reagující aminokyseliny; pro chemickou synthesu (in vitro) byly vypracovány různé způsoby této aktivace, při biosynthese se aminokyselina obvykle aktivuje vazbou na příslušnou tRNA.
        vazba mezi dvěma molekulami aminokyselin, zvláštní typ sekundární amidové vazby. Vzhledem k velké elektronegativitě atomu kyslíku se volný elektronový pár na dusíkovém atomu přesunuje a vazba CO-NH získává částečně dvojný charakter; v bílkovinách a přirozených peptidech převažuje trans- uspořádání, pouze peptidová vazba, vycházející z iminokyseliny prolinu, bývá v cis-uspořádání. Peptidová vazba je i ve vodném prostředí stálá. Hydrolysuje in vitro při zvýšené teplotě v prostředí silné kyseliny nebo zásady; in vivo její hydrolysu katalysuje velké množství enzymů ze skupiny peptidas. Pro její synthesu ve vodném prostředí je zapotřebí nejdříve aktivovat karboxylovou skupinu reagující aminokyseliny; pro chemickou synthesu (in vitro) byly vypracovány různé způsoby této aktivace, při biosynthese se aminokyselina obvykle aktivuje vazbou na příslušnou tRNA.