párování basí {1}
schopnost basí nukleových kyselin vytvářet pomocí vodíkových můstků tzv. komplementární páry, tedy guanin-cytosin, adenin-thymin a adenin-uracil. Toto specifické vzájemné rozpoznávání je základem přenosu genetické informace, neboť umožňuje jak synthesu totožné molekuly DNA při dělení buněk (viz replikace), tak synthesu peptidového řetězce bílkoviny podle informace, zapsané v genu (viz transkripce a viz translace). Pojem „pár basí” (zkr. bp) se, poněkud kuriosně, používá jako jednotka délky dihelixu DNA; např. údaj „úsek 160 párů basí” (viz nukleosom) znamená, že tento úsek obsahuje 160 komplementárních dvojic deoxyribonukleotidů.