isotonicita {3}
stav dvou roztoků, mezi nimiž, jestliže jsou odděleny polopropustnou membránou, nedochází k samovolnému toku rozpouštěla; mají tedy stejnou koncentraci osmoticky aktivních částic. V biochemii se za isotonický považuje roztok, který má stejný osmotický tlak jako krevní plasma, např. 0,9% roztok NaCl (c = 0,115 mol.dm-3). Nižší (hypotonicita) i vyšší (hypertonicita) koncentrace iontů v prostředí mohou vést k tomu, že se buňky zničí; to platí zejména u buněk živočišných, které nemají buněčnou stěnu a nejsou odolné proti tzv. osmotickému šoku.