hydrofobicita {1}
vlastnost molekul nebo jejich částí, která se projevuje neochotou interagovat s vodou („strachem z vody”). Hydrofobní molekuly se jen nesnadno rozpouštějí ve vodě. U tzv. amfipatických molekul, které obsahují hydrofobní a hydrofilní části, dochází k tomu, že se hydrofobní části shlukují a vytvářejí micely, obklopené hydrofilními skupinami, které s vodou interagují ochotně. Hydrofobicitu molekul lze kvantifikovat měřením rozdělovacích koeficientů látek mezi vodu a s ní nemísitelné rozpouštědlo, nejčastěji 1-oktanol (srovnej hydrofilita, viz interakce hydrofobní).