kombinace dvou chromatografických dělení v plošném uspořádání (na papíru nebo na tenké vrstvě). Vzorek (dělená směs) se nanese do jednoho místa (obvykle rohu) nosiče, který bývá ve tvaru čtverce. Provede se chromatografie v jednom směru a látky se rozdělí. Poté se nosič vysuší a provede se chromatografie v jiném rozpouštědlovém systému v kolmém směru. Látky se tak rozloží po celé ploše čtverce. Využívá se v biochemii pro dělení bohatých směsí podobných látek (aminokyselin, peptidů apod.).