bílkoviny membránové {1}
skupina bílkovin, které jsou navázány na biologickou membránu a které s ní funkčně souvisejí. Podle síly vazby na dvojvrstvu polárních lipidů je dělíme na periferní, které lze při teplotě 37 °C extrahovat do pufru s nízkou iontovou silou, a integrální, které jsou spojeny s membránou mnohem pevněji. Mezi nejdůležitější membránové bílkoviny patří ty, které zajišťují transport částic přes membránu, dále membránové receptory, odpovídající za interakci buněk s okolím, a membránové enzymy (viz např. enzymy dýchacího řetězce či světlé fáze fotosynthesy). Mezi periferní bílkoviny patří např. spektrin a aktin, vytvářející v erythrocytu tzv. membránový skelet, který zajišťuje mechanické vlastnosti membrány, cytochrom-c, přenášející elektrony v dýchacím řetězci ve vnitřní mitochondriální membráně, klathrin, hrající významnou roli v endocytose, a G-proteiny, podílející se na přenosu signálu do buňky.