ribonukleová kyselina, lineární polymer ribonukleotidů (A,G,C,U), spojených fosfodiesterovými vazbami. Na rozdíl od DNA je pouze jednořetězcová. Je synthetisována procesem transkripce podle DNA, v níž je uložena informace o pořadí nukleových basí v RNA (princip komplementarity basí); RNA většinou podléhá dalším úpravám (viz posttranskripční modifikace). Rozlišujeme několik základní typů RNA, které se liší prostorovou strukturou a zejména funkcí: a) ribosomální RNA (viz rRNA), podílející se spolu s několika desítkami specifických bílkovin na výstavbě a katalytické funkci ribosomů; b) transferová RNA (viz tRNA), na kterou se v procesu proteosynthesy kovalentně váží kódované aminokyseliny; c) messenger RNA (někdy též mediátorová RNA, mRNA nebo též informační RNA, iRNA), jejíž funkcí je přenášet informaci o primární struktuře určité bílkoviny z místa uložení (DNA, gen) na místo proteosynthesy (ribosom); d) heterogenní jaderná RNA (angl. heterogenous nuclear RNA, hnRNA), makromolekulární prekursor mRNA u eukaryot; e)virová RNA, v níž je uložena genetická informace u RNA-virů, strukturně se podobající polycistronní prokaryotní mRNA.