rekombinace DNA {4}
buněčný proces, při němž vzniká dceřiná DNA obsahující segmenty dvou rodičovských DNA; může spočívat v integraci segmentu DNA do druhé molekuly, substituci jednoho segmentu druhým či výměnu segmentů mezi dvěma molekulami. Pojem rekombinace se používá i pro označení procesů, při nichž je DNA jednoho druhu modifikována in vitro tak, aby mohla být poté vložena do buňky téhož nebo jiného druhu. Tento postup se v genovém inženýrství využívá pro vložení určitého genu do vektoru, který se nejdříve pomocí restrikční endonukleasy otevře a pak pomocí DNA-ligasy uzavře tak, aby obsahoval nový gen (srovnej rekombinantní bílkoviny).