ionofory {2}
látky nebílkovinné povahy (molekulová hmotnost obvykle 500 – 2000 Da), které s větší či menší specifitou zvyšují propustnost biologické membrány pro ionty. Mohou působit dvěma mechanismy: a) mobilní přenašeče obvykle velmi specificky váží ion a volnou difusí ho přenesou přes membránu (např. cyklický dodekapeptid valinomycin přenáší draselné ionty a nikoliv ionty sodné); b) vytvářejí v membráně kanálky, jimiž obvykle méně specificky mohou procházet některé ionty (např. cyklický dekapeptid gramicidin S přenáší jednomocné kationty, nerozlišuje však příliš mezi protony, alkalickými ionty a NH4+). Molekuly ionoforů obsahují hydrofobní část, která jim zajišťuje rozpustnost v lipidové dvojvrstvě, a hydrofilní část, umožňující vazbu iontů. Jsou produkovány mikroorganismy a působí jako antibiotika. V analytické chemii se využívají při konstrukci iontově-selektivních elektrod.