faktor {2}
pojem užívaný v biochemii pro látku, o jejímž mechanismu působení v danou chvíli nejsou jasné informace, je však zjevné, že pro daný děj je jeho přítomnost zásadní. Často pak tento název určité látky přežívá i v době, kdy je mechanismus jejího působení objasněn. Např. v molekulové genetice se hovoří o bílkovinných faktorech iniciačních, elongačních a uvolňovacích, o terminačním ρ-faktoru, o σ-faktoru (též σ-podjednotce) jakožto součásti RNA-polymerasy atd. (viz faktory esenciální a faktory srážení krve).