|
|
AIDS způsobuje virus zvaný HIV | |||||
První virus izolovaný jako původce AIDS (HIV 1) přestavuje mimořádně malou částici (1/10000 mm). Jádro obalu je kryto proteinovým obalem. V tomto obalu je ukryta
molula RNA, jež je nositelkou genetického kódu viru. Obal viru je složený z proteinů
a lipidů. Obalové proteiny jsou důležité protože vlastně umožňují přilnutí viru k T4 lymfocytům a jeho proniknutí do těchto buněk. Některé složky těchto obalových proteinů vyvolávají v organismu silnou imunitní odezvu, což je předurčuje k využití při vývoji vakcíny. Na povrchu těchto proteinů lze pozorovat důležitý výběžek (viz obr. vpravo), proti kterému se tvoří protilátky neutralizující speciálně infekčnost viru. |
|||||
|
Druhý virus HIV 2 byl izolován v Africe | |
Druhý virus byl izolován rovněž v
Paříži, jednak v Pasteurově ústavu a jednak nemocnicí Clauda Bernarda,
a to z ohniska AIDS na západě Afriky. Byl označen jako HIV 2. Je to
virus téže skupiny jako HIV 1, ale liší se od něho především obalovými
proteiny. HIV 2 nelze vždy prokázat pomocí serologických testů pro průkaz
HIV 1. Dnes však jsou již k dispozici a v praxi se běžně používají specifické
testy pro HIV 2. I když se HIV 1 a HIV 2 do určité míry svou strukturou navzájem liší, jsou oba původci téhož onemocnění, tedy AIDS. HIV 2 je patrně méně virulentní než HIV 1. |
Virus HIV napadá T4 lymfocyty |
HIV napadá specificky T4 lymfocyty, které jsou vlastně
dirigenty imunitního systému Stejně jako ostatní viry nemůže ani HIV přežívat samostatně. Může žít pouze uvnitř nějaké buňky. HIV má jednu nebezpečnou zvláštnost, přednostně totiž napadá T4 lymfocyty, dirigenty imunitní obrany. Tento systém pak postupně ochromí, a to ještě dříve, než se stačí zformovat k obraně. Virus chronicky infikuje ještě další druh bílých krvinek, makrofágy. Ty hrají důležitou úlohu v imunitních reakcích (protože se podílejí zejména na fagocytóze). Dále přicházejí tyto buňky jako první v organismu do styku s virem a dalšími agresivními činiteli. |
HIV se začlení do genetického programu T4 lymfocytu | ||
Buňky (podobně jako počítače) sdělují svůj kód ve dvou jazycích, RNA a DNA. DNA se obvykle přepisuje do RNA. Kód RNA se naopak do kódu DNA může přepisovat pouze za pomocí specifického enzymu, reverzní transkriptázy, kterou disponuje právě virus HIV. |
Vlastnosti každé buňky jsou zapsány
v genech tvořených DNA (kyselinou deoxyribonukleovou), hovoříme
o genetickém kódu buňky. Vlastnosti viru HIV jsou zapsány v genech
tvořených RNA (kyselinou ribonukleovou), v tomto případě hovoříme o
genetickém kódu HIV. Aby mohl virus HIV infikovat buňky jako T4 lymfocyty, musí začlenit svůj genetický kód složený z RNA do genetického kódu T4 lymfocytů tvořeného odlišnou molekulou, tedy DNA. Tyto dva programy - DNA a RNA - nejsou kompatibilní. Proto musí virus napřed transformovat svůj genetický kód RNA do kódu DNA, a to pomocí zváštního enzymu, který má k dispozici, pomocí reverzní transkriptázy. Jakmile se viru AIDS podaří začlenit svůj genetický kód do genetického kódu T4 lymfocytů, bude se moci množit na úkor těchto lymfocytů a nakonec je zničí. A tak dochází postupně k ochromení imunitního systému. |
|
Jak napadá virus HIV imunitní systém? | ||||||
|
začátek stránky | ||