Závěr

red153.gif (37 bytes)

Lidé s HIV infekcí i ti "ostatní" jsou vlastně na jedné lodi. Ať se jim to líbí nebo nelíbí, jsou spojeni v dobrém i zlém. Pouze odpovědný přístup na jedné i druhé straně může předejít prosazování extrémních postojů.

Pouze náhoda tomu chtěla, že určité skupiny lidí jako homosexuálové nebo injekční uživatelé drog v Severní Americe byli postiženi touto smrtelnou chorobou jako první.

Způsob života sice nemá přímou souvislost s tím, že se objevil virus HIV, může však ovlivnit jeho šíření. Nemůžeme tedy dělat, že o tom nevíme a schovávat se za "osobní svobodu". Musíme se naučit mluvit o rizikovém chování a změnit ho, i když to ovlivní některé naše zaběhnuté zvyky. Můžeme si blahopřát, že mnoho lidí, a to zvláště z homosexuálních společenství, prokázalo skutečné uvědomění a přijalo nezbytné změny v chování, kterými se zabrání přenosu HIV.

Na druhé straně si populace jako celek musí být vědoma toho, že musí být solidární jak s postiženými jedinci , tak s lidmi s rizikovým chováním.

Zjednodušující řešení jako karanténní izolace infikovaných jedinců by bylo nesmyslné a minulo by se účinkem. Jednak není možné zjistit všechny infikované lidi a jednak by karanténa musela být časově neomezená, protože séropozitivní člověk je považován za infekčního navždy.

Člověk sice musí učinit určitá opatření, aby se chránil, ale nesmí při tom dojít ke kolektivní hysterii nebo k prosazování krajních opatření, která by pacienty uváděla do ještě většího zoufalství a vedla by jen k tomu, aby se svou nemocí přešli do ilegality.

Takový přechod do ilegality by měl za následek zmaření kontroly epidemiologické situace u tohoto onemocnění a napomohl by jeho rozšíření, kterého bychom se právě chtěli vyvarovat.

Největší nebezpečí při rokování o AIDS je eventuální politizace problému. V žádném případě však nejde o politický, ale především o zdravotnický problém.

AIDS se šíří pouze sexuálním stykem a krví. Jde o nemoc, která má souvislost s chováním a změna našeho chování nás před ní může ochránit. Lidé infikovaní virem se musí chovat tak, aby nenakazili ostatní. A je také na "ostatních", aby učinili taková opatření, aby se infikovat nemohli, protože hlavní nebezpečí představují hlavně infikovaní virem se musí chovat tak, aby nenakazili ostatní. A je také na "ostatních", aby učinili taková opatření, aby se infikovat nemohli, protože hlavní nebezpečí představují hlavně infikovaní lidé, o jejichž infekci nevíme, a kteří o svém stavu sami ve většině případů také nevědí.

reklama
   začátek stránky
red153.gif (37 bytes)